Jiří Kalát – Jaguar Traveller

    Web o cestách světem, životem i dalších drobných strastech a radostech……

    Prohlížet příspěvky v kategorii: cestovani

    IZRAEL/PALESTINA – „Jo, bydlíš v osadě na okupovaných území, i když tady je to o trošku složitější než jinde,“ s úsměvem na tváři, nejspíše v reakci na můj překvapený obličej, mi vysvětluje „můj nový prodavač“ ve večerce. Je to již několik měsíců, co mi tato situace tak trochu vyrazila dech. Krátce před tím jsem se totiž nastěhoval de jeruzalémské čtvrti Gilo.

    Celý článek na blog.respekt.cz nebo na blog.hedvabnastezka.cz

    Zmateně otevírám oči. „Co tam proboha chrápete, takhle by to nešlo,“ křičí pode mnou můj šéf a už se žene nahoru za námi. Nejistě koukám na kolegu vedle. Podle jeho výrazu se probudil chvilku přede mnou a unikl tak ledové sprše z hadice. „Tohle je kontrola kvality?“ řve Petr a pod nos mi cpe plechovku z celou rybí hlavou. Krčím rameny a nejradši bych se neviděl. Tohle místo je tak trochu privilegované a já jsem moc rád, že se nemusím dole hrabat ve vnitřnostech. Podařilo se mi usnout. Co byste ale čekali po několika šestnácti hodinových směnách?

    Publikováno na hedvabnastezka.cz

    IZRAEL / Bylo to 28. prosince roku 1947, kdy se malou vesnicí jménem Lifta na okraji Jeruzaléma ozvala střelba. Nebylo to poprvé. Problémy mezi místními Araby a Židy se vyostřovaly již delší dobu, za přičinění obou stran. Však onoho dne končícího roku vnikli teroristé z Sternova gangu (někteří autoři uvádějí Irgunu) do místní kavárny a zabili 6 lidí. Podle mnoha zdrojů následně po tomto incidentu a s „pomocí“ izraelské Hagany, opustilo své příbytky přes dva a půl tisíce místních obyvatel. Izraelští historici však převážně nesouhlasí a píší o dobrovolném odchodu.

    Článek publikován na blog.respekt.cz a blog.hedvabnastezka.cz

    Izrael/Palestina „Toto je zřejmě pravé místo, kde byl Ježíš Kristus pokřtěn Janem Křtitelem, ale v nynější době se bohužel nachází uprostřed mezinárodní hranice (mezi Izraelem a Jordánskem) a tak návštěvníci přicházejí jenom v době významných svátků,“ říká jeden z internetových průvodců po Svaté zemi. Dlouhých 44 let bylo jedno z nejsvatějších křesťanských míst přístupno pouze po předešlé konzultaci a povolení IDF (Israel Defense Forces). To se však minulý týden změnilo. Díky spolupráci Civilní správy Judey a Samaří (místo se nachází na palestinských okupovaných územích v oblasti C, tedy pod izraelskou vojenskou a civilní správou), Správy národních parků a Jordánských autorit z druhé strany hranice se Qasr Al-Yahud (Židovský hrad) stal svobodně přístupným pro všechny poutníky. Velkolepé ceremonie se zúčastnilo několik tisíc věřících, stejně jako představitelé izraelské vlády.

    Článek publikován na blog.respekt.cz a blog.hedvabnastezka.cz

    Stojím na pláži a s překvapením hledím na římský akvadukt. Není to ani tak jeho délka či zachovalost, která dokáže cestovatele oněmět, ale těch několik bezdomovců žijících v jeho obloucích. Po jeho rozbořené části opatrně vystupuji k místu, kde před několika staletími pramenila životně důležitá tekutina do blízkého přímořského města. Nic mi nebrání, žádný plot, ochránci památek či policie. V Evropě by návštěvníci platili tučné vstupné vidět takovouto nádheru. Zde, v místě, kde člověk, když hodí kámen, trefí archeologické naleziště nebo svaté místo, pomalu zapadá pískem.

    Celý článek na hedvabnastezka.cz

    „Deset šekelů, jenom deset šekelů,“ ozývá se všude kolem ze stánků a malých polootevřených obchodů. Sem tam se mihne i jiná cifra, ale jako by vše stálo pouze deset či přinejmenším pět penízků. Jsem na tržišti Mahane Yehuda v Jeruzalémě neboli, jak mu místní říkají, prostě „šuk“. Dá se sem dojít celkem pohodlně pěšky ze Starého města (20 – 30 minut, záleží na teplotě) a nebo jednodušeji některým z desítek autobusů městské hromadné dopravy. Osobně jsem raději pro procházku, přeci jenom člověk Svaté město nejlépe pozná po vlastních, řádně mu vyprahne a pak si dokáže vychutnat jeden z několik druhů ledové tříště, která se zde prodává na každém rohu.

    Celý text na blog.hedvabnastezka.cz

    Jsou jisté dny, kdy by se rozumný člověk měl starému městě v Jeruzalémě raději vyhnout. Dalo by se říci, že tak od začátku května do konce října, kdy vrcholí turistická sezóna. Poté je několik významných dní, během nichž se již tak zaplněné uličky změní v chumel vzájemně se proplétajících těl všech barev i národností. Jedním z nich je i Velký pátek, křesťanský svátek připomínající ukřižování pána Ježíše. Tisíce poutníků, s kříži různých velikostí a tvarů, se vydají na svou spirituální cestu po čtrnácti zastaveních ulicemi Jeruzaléma. Představa duchovní hloubky svátku, je však mnohem vzdálenější od reality, než by se dalo čekat.

    Celý text na hedvabnastezka.cz

    IZRAEL – Falešný strach a adrenalin za několik stovek dolarů, dokáže nahradit dobrodružství a touhu po objevování. Stačí si objednat džíp s „profesionálním“ řidičem a vyjed do „drsného“ prostředí okolí izraelského jezera Kinneret. Co na tom, že cesta vede mezi poli, tak pět minut chůze od civilizace.

    Článek publikován na blog.respekt.ihned.cz a blog.hedvabnastezka.cz

    Uprostřed lesů Galileje, na severu Izraele, se sešlo několik stovek aktivistů různého ražení. Ekologové, vegani, ortodoxní židé, lidé z mírových či lidskoprávních organizací. Mix hippie, aktivních lidí i různých druhů fanatiků. Ti všichni se účastnili několik dní seminářů a snažili se poznat sebe sama, svoji zem a svět kolem, nebo-li ACTIVISM FESTIVAL 2011 – YOKNEAM .

    Publikovano na blog.hedvabnastezka.cz

    PALESTINA – 14. květen je den jenž má na Blízkém východě, přesněji v oblasti Svaté země, dva významy. Izraelci s tímto datem spojují vyhlášení své nezávislosti. Jemu předcházejí vzpomínkové akce na vojáky padlé v několika předešlých válkách i nynějších střetech probíhajících na okupovaných územích. Po jejich skončení zaplaví města bujaré davy slavících vlastenců. Na druhé straně betonové zdi se tento den značí jak Nakba (katastrofa) a Palestinci si připomínají vyhnání tři čtvrtě milionu lidí z jejich domovů na místě nynějšího židovského státu z roku 1948.

    Publikováné na  blog.respekt.cz