Hromadné zatýkání, uzávěrky silnic, slovní přestřelky mezi izraelskými a palestinskými politiky přinesla páteční pětinásobná vražda na okupovaných územích. Po několik měsíců relativně klidné vody izraelsko-palestinského konfliktu rozvířily nejenom noční události z osady, ale také rozhodnutí, která učinil v jejich souvislosti izraelský premiér Benjamin Netanyahu, či politická prohlášení ministra vnitra Eli Yishai.
Celý článek zde.
Na světě se děje neuvěřitelné množství událostí a každý den na nás média chrlí katastrofy, sport, politické zprávy či milá zvířátka závěrem. Pro nás, jako členy západní společnosti, je nemožné se v záplavě informací orientovat a nebo dokonce vyznat. Občas víme, kde je Izrael, Egypt a možná si i vzpomeneme, kde se nalézá Kongo. Však vyznat se ve vnitropolitických problémech Blízkého východu už je něco naprosto jiného. Málokdo přesně ví, co se zdě děje a ještě méně lidí rozumí procesům které tam probíhají.
Celý článek zde.
„Všichni Češi byli antisemitisté,“ řekla mi v jedné soutěsce turistická průvodkyně, které studovala Holocaust v Izraeli. Nebyla tam se mnou, neznala mě a ani nevěděla odkud pocházím. Jen se objevila v protisměru, s dalšími dvěmi kamarády, mezi vysokými pískovcovými stěnami. V Negevské poušti jsem už třetí den, pozvání na kávu a hovor rozhodně neodmítám. Ten se stočil k chování lidí během okupace za druhé světové války. Nejenom Čechů, ale i Poláků, Slováků atd.
Celý článek zde.
Od jednoho kamaráda mi kdysi přišel takový obrázek a říkám si, že by bylo dobré se o něj podělit. Je jednoduchý a nese chytlavé heslo. Už několikrát v minulosti dostaly státy na výběr, mohly se samozřejmě svobodně rozhodnout, demokracii a nebo demokracii. Stejně tak byly uspořádány volby podle demokratických norem (někdy dodržených více, jindy méně) a výsledky přesto nebyli respektovány. V roce 2005 v Gaze zvítězil Hamás, vedoucí představitelé většiny států to bez rozpaků ignorovali, jako by se nic nestalo, nic nezměnilo. Zato volební výsledky v Afghánistánu uznány byly i přes machinace, podvody a manipulace. Dvojí metr pro přátele a nepřátele.
celý článek…
YAD VASEM (www stránky zde), neboli muzeum Holocaustu. Jde o místo, které oživuje vzpomínky na nejhorší katastrofu v dějinách lidstva. Krásná přírodní scenerie a výhled do okolí, jako by měly zakrýt to, co se skrývá v prostorech polopohřbených v zemi. Možná ale tento kontrast slouží k šoku, který má návštěvníka uvrhnout do světa utrpení a krutosti. Právě to pomohlo stvořit novodobý stát Izrael s jeho svatým městem Jeruzalémem, kde se muzeum také nachází.
Záběry a fotografie při kterých zamrazí, zmrzačená těla dětí z Gazy, stejně jako těch z malé pizzerie v Jeruzalémě. Smrt, utrpení a okupace. Tak by se dal popsat třemi slovy dokumentární film Ocupation 101 (trailer). Téma obsazení Západního břehu Jordánu a Gazy se nese celým filmem, ten je však kompletním průvodcem konfliktu mezi palestinskými Araby a izraelskými Židy, od jeho prvních srážek na počátku století až k dnešním dnům a sebevražedným atentátům.
Pod pouštními kopci, na Západním břehu Jordánu v Palestině, se rozkládá malá vesnice Dkaika. Přestože ji tvoří jen několik málo stanů a ohrad pro zvířata, je to vzdělávací centrum této oblasti. Místní školu navštěvují desítky studentů z okolních vesnic. Zhruba před měsícem dostal její ředitel demoliční příkaz od armády. Nyní už několik studentů sedí venku a za učitelovými zády, mohou pozorovat ruiny jedné z jejich tříd.
celý článek…
Titulky předních světových novin a časopisů jsou zaplněny mírovými rozhovory mezi Izraelci a Palestinci, pražským setkáním mezi Hamásem a Mosadem, či sexuálními výstřelky bývalého izraelského prezidenta. Na obyčejné lidí žijící na okupovaných území, jakoby se zapomnělo. Jsou to jenom počty ve statistikách, které občas rozvíří vlny společenské konverzace, když se čísla rapidně změní. Zabití a nebo napadení nejsou jediné události, které lidem na Západním břehu Jordánu komplikují život. Každodenní soužití s osadníky a IDF (Israel defensive forces - izraelská armáda) činí život komplikovaným a někdy nesnesitelným.
Projíždím po rozbité polní cestě, těžko uvěřit, že to je hlavní spojenice mezi městem Jata a vesnicí Susya. Nacházím se na Palestinském okupovaném území, asi dvacet kilometrů jižně od Hebronu. Projíždíme závorou, která je zvednutá. V tuto chvíli se již kola našeho automobilu dotýkají nového asfaltu, který vede od izraelské vojenské pevnosti k osadě Susya, pojmenované podle původní palestinské vesnice, která byla ale přesunuta o několik kilometrů dále.
celý článek…
Ticho mešity přeruší zvuky shonu a tiché šeptání, několik mužů přemisťuje tlusté koberce a vytváří z nich cestu k Abrahámově hrobce. Málokdo zvedne oči, jen se tiše otočí. Můj průvodce malinko znervózní, když do svatostánku vstoupí několik členů izraelské armády. Sedm mužů a jedna žena. Rozhlížím se okolo a snažím se najít nějaký klíč k řešení této situace. Na přítomnosti izraelských vojáků v mešitě by nebylo nic divného, stejně jako já. to mohou být turisté a nebo mají jiný důvod k návštěvě. Zmatek do mého chápání vnesli spíše zbraně na ramenou, kanady na nohou a dívka bez šátku, který by ji zakryl vlasy.
celý článek…
