Nad zemí se převalovala ještě ranní mlha, když naše tříčlenná skupina zastavila u jedné z opuštěných pevností. Opevnění bylo využito v Šestidenní válce v roce 1967, kdy Sýrie tuto oblast definitivně ztratila. Vraky těžké techniky, stejně jako stále neodstraněná minová pole, dávala krajině nádech nostalgie.
Jiří Kalát – Jaguar Traveller
Web o cestách světem, životem i dalších drobných strastech a radostech……
Pár vybraných fotografií z mé cesty po Novém Zélandu. Bohužel už zbyly jen ty vzpomínky……..
Jak se tak potuluji světem, musím i pracovat. Jedním z mých zaměstnání je i občasné starání se o malé děti v speciálně pro ně vytvořených mini lanových centrech. Tyto fotografie pocházejí ze dvou zoologických zahrad a to v Lešné a na Svatém Kopečku.
„Jsi nula ty kurvo jedna,“ probouzím se zpocený a snažím se vzpamatovat z šíleného snu. Není to noční můra, jen zasunutá vzpomínka. Už je to několik dní, co nás vojenské náklaďáky vysypaly po sedmidenním kurzu ve Vyškově a já pořád nemohu klidně spát. Hlava se mi točí a neustále se vracím do vojenského prostoru. Do dnů, kdy se mé lidské potřeby smrskly na to se najíst, napít, vyspat a přežít. Zbytek světa byl daleko a jeho problémy se vytratily v sérii fyzicky i psychicky náročné přípravy. „Je pět základních pravidel, kterých se musíte řídi, aby jste přežili,“ radili nám vojáci před začátkem kurzu, “když můžeš tak ser, když můžeš tak chči, když můžeš tak spi, když můžeš tak žer a když můžeš tak pij. Pokud to půjde najednou, jenom dobře.“ Do paměti se mi rady zaryly a ještě dlouho tam zůstanou. celý článek…
Je něco hodně zvláštního na našem malém státě, tedy na každém jiném je jistě něco specifického, však u nás je to nevídaný aspekt české vděčnosti. Máme armádu, plně profesionální a tak kluci jako já nemusí na vojnu. Naší vojáci za nás bojují v dosti nepopulárních válkách. Většina společnosti si to sice nepřeje, ale to je cena, kterou platíme za mír. Riskují svoje životy i zdraví za nás a my se jim odměníme snížím platu. Tedy vezmeme jim peníze na výstroj i výzbroj a ještě doufáme, že nám za to poděkují. celý článek…
„Krvavý Kavkaz“ tak byla nazývána jedna z nejkrásnějších oblastí naší planety v reportážích MF Dnes. Nechci nesouhlasit, protože znám historii mnoha místních válek. Jedna z nich před nějakou dobou proběhla i v Gruzii, o které chci psát. Jen si říkám, že nazvat ho krvavým, je vytváření mylného obrazu lidí, kteří zde žijí a pracují. Malé cestovatelské zastavení v regionu Svaneti mě přesvědčilo, když už ne o opaku, tak alespoň o existenci jedné výjimky. celý článek…
„One dolar, one dolar,“ ozvalo se mi za zády už po několikáté během jídla. Je ráno a já snídám v malé vesnici jménem Santiago de Atitlán ve střední Guatemale. Žebrajících dětí jsou tu desítky, běhají mezi turisty a snaží se od nich vyloudit drobné nebo alespoň nějakou tu sladkost. Hodní turisté je přece nenechají hladovět a tak jim většinou vyhoví. celý článek…
Obloha je zatažená a já se bojím, že začne pršet. Začalo. Schováváme se v malé cestovní kanceláři, která nám má zprostředkovat výstup na sopku Pacaya (2522 m n. m.) nacházející se poblíž města Antigua v Guatemale. Dorazil mikrobus, ve kterém se již tísní několik cestovatelů. Projíždíme městem, zastavujeme a nabíráme další dobrodruhy. Jízda nám má zabrat něco přes hodinu.
celý článek…
Před několika měsíci mi zazvonil telefon: „Mám levnou letenku na Nový Zéland, letíš se mnou?“ řekl známý hlas. „Ne, přece nejsem blázen,“ byla moje odpověď. Bláznem jsem se stal asi za dva týdny, kdy z mého účtu zmizelo několik tisíc a na emailu se objevil itinerář letu. celý článek…
- Stránka 24 z 24
- Předchozí stránka
- 1
- ...
- 22
- 23
- 24
