Jiří Kalát – Jaguar Traveller

PALESTINA/Vzdělání je základ. Tedy o tom jsme alespoň neustále přesvědčováni. Však také je to jeden ze způsobů jak se podívat do nitra komunity nepozorován a nebo spíše zapomenut. Proto vstávám v sedm hodin ráno naprosto promrzlý v polorozpadlém stanu několik kilometrů na jih od palestinského města Yatta na západním břehu Jordánu v malé obci jménem Susya. Učit angličtinu, tak nějak zní můj zdejší úděl. Není to nadlouho, jen na pár dní. Spíše tady funguji jako „nová hračka“ se kterou si všichni chtějí hrát a tak musí používat ten zvláštní cizí jazyk.¨

Celý text publikován na serveru Respekt.cz.

Kdo z těchto dvou států lže? Kdo mluví pravdu? Kdo si hraje s veřejností a snaží se ji propracovanou propagandou strhnout na svoji stranu? Novináři v této hře mnohdy působí pouze jako loutky na provázku hrající propagační divadlo či předkládají propagandistické texty čtenářům. Někdy se podílejí neúmyslně, však mnohem častěji vše konají s úmyslem jednu stranu poškodit a druhou vyzvednout na výsluní podpory veřejnosti.

Celý text publikován na serveru Britské listy.

J.X. Doležal se ve svém textu ptá: Proč je na Židy pořád dvojí metr? Už samotnou otázkou manipuluje své čtenáře k dané odpovědi, kterou jim posléze naservíruje s neodmyslitelným klišé a znevážením holocaustu závěrem. Pro studenty historie krásná ukázka goebbelsovské propagandy.

Celý text publikován na serveru Britské listy.

Míří nyní stejným směrem? Ale kam? Do války, za svobodou či k míru?

Západní břeh Jordánu a Gaza by se mohly ocitnout pod sjednocenu palestinskou správou. Již před týdnem v katarské Dauhá podepsali dohodu o vytvoření prozatímní vlády Mahmúd Abbás (Fatah) a Chálid Mišal (Hamás). Nezávislí technokraté, kteří by měli tvořit tento krátkodobý orgán, budou mít za úkol připravit okupovaná území na nadcházející prezidentské a parlamentní volby. Pro některé je to historickým zlomem, pro jiné noční můrou.

Text publikován na Blisty.cz

Sankce uvalené na Írán očividně fungují tak, jak mají. Ekonomika se hroutí, měna padá, ceny potravin stoupají, stejně jako cena ropy a všichni čekají, když už se ten nenáviděný režim položí. Západní státy doufají a netrpělivě očekávají moment, kdy hladoví Íránci ve své hondě za chlebem smetou režim Mahmouda Ahmadinežáda. Co potom? Z celkem fungujícího státu tak Izrael a USA opět vytvoří „prosperující demokratický útvar“, spíše jeho iluzi, podobnou té v Iráku a v Afghánistánu. Izrael se na chvíli uklidní a pan Netanjahu i jeho pravicoví kolegové se opět půjdou věnovat svému „bohulibému“ koníčku, budování osad na Západním břehu Jordánu.

Celý text publikován na Blisty.cz